Tématem dvouletého projektu byla tolerance, řešily se otázky týkající se rasové diskriminace, problému migrace, tolerance různých náboženství či předsudků vůči menšinám ve společnosti.

Projektu se účastnilo pět evropských zemí. Kromě České republiky zastoupené naším gymnáziem to byly ještě Itálie, Maďarsko, Portugalsko a Španělsko. Během dvou let bylo v pěti zemích zorganizováno pět týdenních setkání studentů a dvě víkendové pracovní schůzky učitelů všech zúčastněných škol.

Co musí studenti během takových projektových týdnů všechno zvládnout? Především připravují prezentace o svých zemích, městech a školách, které následně přednášejí před mezinárodním publikem. Dále shromažďují informace k zadaným tématům, pořizují fotografie, stříhají videa, zpracovávají různé sociologické průzkumy, prezentují jejich výsledky a obhajují své názory. A to vše samozřejmě v angličtině.

Podobné projekty jsou naší školou podporovány a studenty vyhledávány. Výhodou není jen možnost vycestovat do zahraničí a poznat něco z kultury jiných evropských zemí, jak se na první pohled může zdát. Mnohem větším přínosem je možnost lépe poznat sami sebe. Zjistit, jak dokážeme obstát v nezvyklých situacích, jak umíme vést dialog, naslouchat jiným, prezentovat své myšlenky a obhájit svůj pohled na věc. Tohle není snadné ani v češtině, natož v cizím jazyce.

Týdenní pobyt v mezinárodní skupině dá studentům do života mnoho. Škola je sice vyzbrojí teoretickými znalostmi, ale až praxe ukáže, jak si s těmito znalostmi dokážou poradit. Při těchto příležitostech žáci posilují své komunikační schopnosti, procvičují se v prezentačních dovednostech, a především budují nová přátelství, která překračují hranice jedné země. A pohled na spokojené a šťastné děti je pro nás, jejich učitele, tou největší odměnou.